HISTORIE NÁRODNÍ HÁZENÉ

U zrodu tohoto ryze českého sportu, který nikde jinde na světe neuvidíme, byli tři učitelé tělocviku. Prvním byl Václav Karas, který ji nazval „Vrhaná s přenášením“ a popsal ji v roce 1905 v jednom brněnském odborném časopisu. Hřiště bylo rozděleno na čtyři části. Devět hráčů, kteří nesměli ze svých čtvrtin vycházet, se snažilo vstřelit branku do zmenšených branek na kopanou. To vše pomocí dvou trojic útočníků, dvou pomezních obránců a brankáře. Dalším mužem, který zasáhl do vývoje národní házené byl Josef Klenka. Ten místo branek na kopanou zavedl terče. Terče byly kruhy o průměru jednoho metru, které byly umístěny na tyči asi 1,5 metru nad zemí. Kruhy byly polepeny jako šachovnice. Po každém gólu tzn. protržením šachovnice se kruh opět polepoval. Později se vyměňovaly celé kruhy. Družstva se změnila na šestičlenná. Byl povolen driblink. Konečnou úpravu pravidel provedl Antoním Kryštof. Ten se opět vrátil k brankám a nazval hru házená. Hřiště bylo rozděleno na třetiny.Družstva byla sedmičlenná . Útočníci se mohli pohybovat pouze ve středním, náhradníci v poli středním a vlastním, záložník a brankář museli zůstat pouze ve vlastním poli. S míčem se mohly udělat pouze tři kroky. V roce 1909 byla vydána první pravidla a hra se začala rozšiřovat i na Moravu. Národní házená se rozšířila dokonce i do Jugoslávie a Ruska. Sem ji přinesli studenti, kteří studovali v Praze. V Jugoslávii se hra udržela i mezi válkami.

Zásluhou velkého propagátora národní házené Jaroslava Trantiny byl v roce 1920 založen Československý svaz házené a ženských sportů. Svaz měl 167 klubů. Tehdejší házená se hrála v sedmičkách nebo devítkách. Devítičlenná družstva byla mužská, ženská nebo smíšená (pět mužů a čtyři ženy). V roce 1921 byla československá házená uznána jako mezinárodní kolektivní hra. Hra se začala rozšiřovat do dalších zemí např. Francie, Polska, Rumunska, Belgie. V roce 1934 byl založen Mezinárodní svaz míčových her. Československá házená byla ve svazu, který byl ovládán hlavně představiteli košíkové a handbalu. Národní házená tak ztrácela své postavení ve světě. V roce 1936 se tvar brankoviště změnil na půlkruhový s poloměrem 6m. Za Protektorátu Čechy a Morava došlo k velkému rozmachu této hry. Do svazu přicházeli lidé z rozpuštěného Sokola. O házenou byl velký zájem. 

Roku 1948 začala propagace mezinárodní házené (handbalu). V roce 1949 byly opět upraveny pravidla. Hra se stále zkvalitňovala. Velký důraz byl kladen hlavně na mladé hráče a hráčky. Ustavením dvou sekcí pro házenou a českou házenou česká házená velmi utrpěla a její snahy o rozšíření na Slovensku neměly trvalého výsledku. V roce 1944 se začaly hrát ligové soutěže mužů i žen a od té doby se hrají dodnes.

Po mezinárodních úspěších házené v šedesátých letech se česká házená dostává do pozadí. Řada oddílů české házené přešla k házené. Hráči chtěli soutěžit i na mezinárodní úrovni. Česká házená byla vymazána i ze školních osnov. 25.ledna 1971 byl přijat pro českou házenou nový název a to národní házená.